touha

Světlo a stín, dobro a zlo, den a noc. Vše patří k sobě. Bez druhého bychom nepoznali, co to znamená. Někdy se nám může zdát, že život je k nám krutý. Dějí se nám různé věci a my si říkáme, kdy už to konečně skončí. Kdy zase vysvitne slunce a osuší louže na zemi? Jenže i déšť je potřeba, bez něj není život. Stejně tak je to i v životě, dobré se střídá se špatným. A někdy je hodně těžké ustát to, co se nám děje. Často v tuto dobu máme sklon přiblížit se ke tmě a dělat, že svět kolem nás přestal existovat. Jsme mistry v přetvářkách a místo toho, abychom byli smutní či naštvaní, děláme ze sebe to, co nejsme. Většinou jen nevidíme na to, co se nám děje